Nový kondiční trenér mládeže Tomáš Krámský se rozpovídal o tom, čeho by chtěl ve své pozici dosáhnout i jak je moc rozdílné vést děti oproti vyspělým hráčům A-týmu. „V první řadě bych chtěl říct, že je pro mě tato pozice cesta a výzva. Delší dobu jsem sledoval rozvoj mládeže a hodně dlouho jsem přemýšlel o tom, co by se dalo zlepšit. U starších kategorií a hlavně pak u A-týmu člověk totiž vidí určité zanedbané věci.“
Mluvil jste o špatných návycích, v čem konkrétně problém vězí?
Je to v globálu postura, tedy držení těla, koordinace pohybu. Je tam dohromady víc faktorů, které se musejí už od mládežnických kategorií hlídat.
Proč tyto chyby vznikaly?
Popravdě, po sledování všeho dění v Evropě a možná i ve světě se dá říct, že byla prosazována hodně velká kvantita na úkor kvality. Trenéři neměli takový čas se jednotlivým hráčům individuálně věnovat. Když to tak řeknu, ideální pozice je, když je málo hráčů a trenér se může věnovat menší skupince, aby veškerá cvičení byla technicky dobře provedená.
Znamená vaše nová pozice, že budete pokračovat i v realizačním týmu tygřího áčka?
Má hlavní práce a priorita bude mládež. Chtěl bych u ní vydržet co nejdéle, abych viděl výsledky a pokroky kluků, kteří rostou a přecházejí do dalších kategorií.
Letní přípravu už máte za sebou. Jaká byla a viděl jste u kluků zlepšení?
Je hodně vidět, že když jsem přišel, kluci viděli novou tvář a možná se i o to víc snažili. Byla u nich vidět možná o to větší snaha se dokázat mi, že na to mají a že se chtějí posouvat.
Konkurence v sestavě dvou akademických celků bude obrovská, i to tedy jistě je pro hráče velkou motivací?
Přesně tak, na klucích je vidět obrovská motivace. Bohužel nám celý jeden ročník vypadl. Je to sice poměrně značné množství hráčů, ale máme tu pouze omezený počet míst, o která se budou chtít porvat ostatní.
Jak se vám u mládeže spolupracuje s novým trenérským kolektivem?
Je tu velice kvalitní parta trenérů a myslím, že si ve všem vyhovíme. Myslím, že ani není potřeba to nějak víc rozebírat.
Letní příprava byla dlouho považována hokejisty za nutné zlo. Je to tak i nyní?
Abych řekl pravdu, tato doba ještě lehce přetrvává. Pořád se snažíme měnit určité pozice a cvičení včetně předělávání časů. Z tří hodin se nyní dělá hodina s tím, že začátek letní přípravy bývá vždy těžší.
Co vám dala spolupráce s Alešem Pařezem, s nímž jste v posledních letech působil u A-týmu?
Řešili jsme s Alešem pár technických věcí ohledně provedení cyklů. Vždy jsme se bavili o tom, jak to má být, a myslím, že naše spolupráce fungovala poměrně dobře.
Jako kondiční trenér máte nejvíce práce v létě. Co však máte za úkol v létě?
Na tuto otázku se dá říct taková odpověď, že letní příprava je pro všechny hráče stejná. V průběhu sezony se to už trošičku specifikuje, kdy každý hráč už potřebuje něco trochu jiného, a to speciálně u starších ročníků jako jsou junioři. A od toho tu jsem, abych jim s těmito specifickými potřebami pomohl.
Jak je těžké sladit požadavky všech hráčů? V mládežnických kategoriích je jich přeci jen mnohem více, než v áčku.
Snažíme se, aby byl základ pro všechny stejný, a od toho se odrážíme. Poté už jen předěláváme určité programy podle potřeb konkrétní kategorie. Když například mladší hráči mají problémy v koordinaci nebo stabilitě, tak se soustředíme právě na to. U starších hráčů rozvíjíme hlavně sílu, případně se soustředíme například na tu stabilitu.
Dříve bylo obvyklé v letní přípravě běhat na Ještěd. Čekají hráče tyto také v současnosti?
Pamatuji si na to, ale od tohoto jsme už úplně upustili a soustředíme se v podstatě na co nejkratší úseky, i když je můžeme rozvinout do několik částí. Právě tam pak naženeme časy.
Jak bylo v přípravě rozdílné vést mladší hráče oproti vyspělým hráčům z Áčka?
Rozdíly tam jsou veliké, ale člověk se jako trenér musí přizpůsobit a děti chápat. Chápat to, jak zrovna přemýšlí. U těch mladších je příprava vedena spíš formou hry, kde rozvíjíme obratnost. Děti necháváme rozvíjet vlastní cestou a jen ji na ní trochu usměrňujeme podle sebe.
