Search
Close this search box.

Prostějov připravil výstavu k 50. výročí úmrtí malíře Oldřicha Lasáka

Klub historický a státovědný v Prostějově ve spolupráci se statutárním městem Prostějovem připravil výstava k 50. výročí úmrtí malíře Oldřicha Lasáka.

Obrazy Oldřicha Lasáka ze soukromých sbírek zde budou vystaveny až do 2. 12. 2018.

Lasákova malířská a grafická tvorba souvisí s Prostějovem jen zčásti. Ve městě se nenarodil ani nezemřel, přesto zde během svého pobytu dokázal vyzrát v uměleckou osobnost, která svým výtvarným dílem společně s dalšími aktivitami významně ovlivnila zdejší kulturní život.
Oldřich Lasák se narodil 19. prosince 1884 na samotě v Běleckém Mlýně u Zdětína, kde jeho otec Rudolf Lasák pracoval jako mlynář. Účinku zdejšího malebného prostředí bývá přisuzován důležitý vliv na utváření malířovy zádumčivě přemýšlející povahy, doprovázené ovšem často svérázným humorem. Do školy docházel nejdříve do sousedního Hluchova, později v Prostějově navštěvoval obecnou školu a reálku. V roce 1905 odešel na pražskou Akademii, kde nejprve studoval dvouletou všeobecnou školu u prof. Bohumila Roubalíka a Vlaho Bukovace. Zásadní vliv na Lasáka měly po umělecké i lidské stránce tři roky speciální školy pro figurální malbu u profesora Hanuše Schwaigera.

Akademii dokončil O. Lasák v roce 1910 a před návratem do Prostějova pobyl ještě celý jeden rok v Praze. Z Prostějova se pak ještě několikrát vydal na studijní cesty do Itálie, později ze stejného důvodu navštívil i Francii, Německo a Polsko. Určitou změnu v jeho uměleckém vývoji znamenala první světová válka, kdy působil jako vojenský malíř v Krakově a severní Itálii. S Adolfem Kašparem v té době stihli také společně restaurovat oltářní obrazy a fresky v olomouckém kostele Panny Marie Sněžné. Po vzniku samostatného Československa se Lasák vrátil do Prostějova. Zde se v ateliéru v Mlýnské ulici zaměřil předně na portrétní malbu. To ovšem neznamená, že by se nějak úzce specializoval. Svědčí o tom řada prostějovských domácností, ve kterých se dnes nachází některý z celé řady jeho motivů hlavního náměstí, přilehlých uliček nebo jiného městského zákoutí. Vyhovovala mu atmosféra dělnického města, se kterou se vnitřně ztotožnil. S oblibou maloval specifické postavičky z „okraje společnosti“, ve kterých spatřoval pravou, reálnou tvář současné průmyslové společnosti. Poměrně často se tak v jeho tvorbě objevují scény z továren, postavy dělníků ve slévárnách, krejčí, kolovrátkáři, potulní muzikanti, obyčejní a opuštění lidé z okraje společnosti, chudí, tuláci, slepci, starci nebo chovanci z chudobince.

Malířská tvorba Oldřicha Lasáka je pestrá, zahrnuje oblast od obyčejné kresby, přes portrétní a figurální malbu, krajinomalbu, žánrové motivy, zátiší s květinami či ovocem až po knižní ilustraci. Na svých přírodních scenériích se nechal inspirovat krajinou Hané, Ostravska či Beskydských hor. Portrétoval řadu známých osobností z kulturního, politického i podnikatelského světa. Kromě některých podobizen starostů pro prostějovskou radnici to byl například sociálně-demokratický politik Rudolf Bechyně, básníci Petr Bezruč a Jiří Wolker, malíři Joža Uprka a František Kaván, dirigent Quido Arnoldi nebo literát Alois Mrštík. Vedle toho je Lasák znám také jako autor řady grafických listů, exlibris nebo několika návrhů dětských hraček, loutkových dekorací a scénických výprav.

Své dílo prezentoval Oldřich Lasák na pravidelných kolektivních i samostatných výstavách. Kromě soukromých sbírek, muzeí a galerií visí dnes jeho obrazy také v interiérech různých úřadů a institucí. Za svou plodnou tvorbu byl několikrát oceněn. V roce 1930 získal od státu stipendium na pobyt ve Francii, po druhé světové válce obdržel v Ostravě zemskou cenu a později byl jmenován čestným předsedou Svazu československých výtvarníků v Ostravě a čestným členem Sdružení výtvarných umělců moravských.

Převzato ODTUD

Sdílejte článek

Přečtěte si také

Tvorba webových stránek: Webklient