Kroměříž odhalí další kameny zmizelých, připomenou rodinu lékaře Pressera

(Aktualizováno před )

Kroměřížská radnice připravuje odhalení dalších čtyř takzvaných kamenů zmizelých, které připomínají tragické osudy Židů za druhé světové války. Do chodníku vsazené dlažební kostky s mosazným povrchem uctí tentokráte památku lékaře Felixe Pressera a jeho rodiny. Bydleli v Kollárově ulici, kam budou kameny instalovány.

„Považuji za nutné, abychom si tuto část naší historie připomínali. Tragické osudy a konkrétní příběhy těchto obyvatel Kroměříže by měla poznat i nejmladší generace, v tom vidím smysl kamenů zmizelých,“ uvedl starosta Jaroslav Němec. Přesný termín instalování kamenů zmizelých věnovaných památce lékaře Pressera a jeho rodiny zatím znám není, stane se tak příští rok na jaře.

Felix Presser zahynul v koncentračním táboře Buchenwald v roce 1939, jeho žena Bedřiška a synové Petr a Tomáš byli zavražděni ve vyhlazovacím táboře Malý Trostinec v Bělorusku v roce 1942. „Pan doktor Presser je v současnosti uveden na pamětní desce obětem okupace z řad lékařů na budově staré polikliniky, jeho rodina však nikoliv. Bydleli v ulici Kollárova 41, což je pravděpodobně budova staré knihovny,“ popsala Jitka Hozová z radničního odboru kultury a cestovního ruchu.

Radnice loni v listopadu v Moravcově ulici slavnostně odhalila čtyři kameny zmizelých, které připomínají Joachima Astela, posledního rabína ve městě, a jeho rodinu. Žili v prvním patře někdejší židovské radnice a zahynuli v koncentračním táboře v polské Osvětimi. V Kroměříži byl ale první kámen zmizelých instalován už v roce 2014. Ve Vodní ulici připomíná Emila Branda, bývalého majitele kavárny v rohové budově, na jejímž místě byla v roce 1930 postavena nová prodejna firmy Baťa. Brand poté žil ve vedlejším domě, před nímž je umístěn kámen s jeho jménem a údaji o narození a úmrtí.

Židé žili v Kroměříži už od počátku 14. století. Na konci 19. století jich zde bylo na 800, v roce 1930 se ale k judaismu hlásily už jen necelé čtyři stovky obyvatel města. Židé obývali zejména dnešní Moravcovu a Tylovu ulici, jednalo se o uzavřené ghetto s asi 40 domy. Komunita byla zničena v roce 1942, kdy nacisté vyhodili do vzduchu i synagogu, jež stála na místě dnešního kulturního domu. Po druhé světové válce, kterou nepřežilo 268 židovských obyvatel Kroměříže, byla komunita obnovena, ale později pro nízký počet členů změněna na sbor věřících. I ten ale po roce 1980 zanikl.

Tradici pokládání kamenů zmizelých před domy, ve kterých žily oběti holocaustu, založil v roce 1992 německý umělec Gunter Demnig. Jím navržené a do dlažby pokládané kameny jsou známy pod německým názvem Stolpersteine – obrazně řečeno kameny, o které se má zakopnout. Po Evropě jsou jich už desítky tisíc. Kameny mají ukázat, že oběti holocaustu nebyly jen bezejmenná masa, ale že jsou za nimi konkrétní lidé.

Převzato ODTUD

- reklama -

Scroll to Top
Web vyrobili ve Webklient.cz