Královéhradecký kraj podá žádost na ministerstvo kultury o zapsání vamberecké krajky na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Dohodli se na tom hejtman Jiří Štěpán a starosta Vamberka Jan Rejzl.
„Chci vidět vambereckou krajku na seznamu UNESCO, ale k tomu vede dlouhá cesta. První krok učinila Rada Královéhradeckého kraje již loni, kdy zapsala Tradici generačního předávání krajkářství na Vamberecku na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Královéhradeckého kraje. Nyní tento fenomén chceme dostat na vyšší seznam platící pro celou republiku, abychom zajistili, že toto 400 let přetrvávající umění nikdy nezanikne,“ uvedl hejtman Jiří Štěpán.
Královéhradecký kraj návrh na zapsání tradice výroby vamberecké krajky do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky zpracuje a podá do 28. února 2019 na Ministerstvo kultury ČR. Jeho pracovníci nechají vypracovat posudky a do konce roku 2019 ministr kultury rozhodne.
„Až bude vamberecká krajka zapsána na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky, teprve pak může být navržena do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Ale to je zatím hudba budoucnosti, nyní se zaměříme na splnění prvního kroku, na kterém jsme se s vambereckým starostou dohodli,“ uvedl hejtman Štěpán.
„Vamberecká krajka musí zůstat živou tradicí. Generační předávání krajkářství k Vamberku a jeho okolí neodmyslitelně patří a v průběhu 400 let se stal centrem krajkářské výroby v Podorlicku. Hlavním účelem seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury je ochrana, zachování, identifikace, rozvoj a podpora nemateriálního dědictví na území České republiky,“ řekla náměstkyně pro školství a kulturu Martina Berdychová.
Historii krajkářství na Vamberecku lze vystopovat až do počátku 17. století, kdy podorlické panství získal císařský generál Kašpar z Grambu. Jeho manželka Magdaléna Grambová pocházela z belgických Flander a zavedla mezi zdejším obyvatelstvem paličkování jako robotní povinnost. Byla to ona, kdo přinesl know how na výrobu tehdy vysoce žádaného oděvního doplňku. Krajkami, zejména těmi z Belgie, se zdobily ženské i mužské oděvy, čím bohatší, tím nákladnější krajky se na ně našívaly.
V 19. století se obliba takzvaných vláčkových krajek z Vamberecka rozšířila i na lidové kroje. Označení „vláčková“ je odvozeno od „vláčení“ niti zprava doleva a obráceně při nahazování půdice (sítě). Podomní obchodníci, takzvaní faktoři, je od místních krajkářek vykupovali a prodávali na lidové kroje na Moravě, ve Slezsku i v Uhrách. V roce 1889 byla ve Vamberku zřízena První česká odborná škola krajkářská. Její tradice podobně jako vamberecká krajka přetrvala dosud, byť se její podoba též měnila.
Dne 1. září 2006 se Krajkářská škola Vamberk stává organizační složkou města Vamberka. V současné době školu navštěvuje v zájmových kurzech paličkování na 140 žákyň, dětí a dospělých žen z Vamberka i okolí.
„Vedle Krajkářské školy ve Vamberku by fenomén vamberecké krajky měl být nově součástí vzdělání na krajské Střední škole průmyslové, textilní a polygrafické v Červeném Kostelci. O užší spolupráci jedná s vambereckou školou i Katedra výtvarné kultury a textilní tvorby Univerzity Hradec Králové,“ dodala náměstkyně Berdychová.
