Češi byli vždy hrdí na svůj alkohol. Pivo patří mezi národní poklady, obdobně jako Becherovka, Fernet, rum, slivovice, zelená nebo vaječňák. Pověstné české bublinky se pijí při každé významnější rodinné události, Vánoce nebo Silvestr bez „šáňa“ si jen málokdo dokáže představit. Velmi otevřený vztah k alkoholu má však také negativní stránku, tou je množství závislých lidí, jejichž číslo ještě stouplo během období pandemických a karanténních opatření.Jak poznat, že hranice k alkoholismu již byla překročena a co v takovém případě dělat?
Já a alkoholik? Ne!
Většina lidí si samozřejmě vůbec nechce přiznat, že by snad pila rizikově. Každodenní pití alkoholu považují za běžné a normální, protože alkoholik přece vypadá úplně jinak. Jedná se o člověka s velkým červeným nosem, nateklýma očima, který se potácí s krabicákem po poledni na ulici nebo posedává v parku s lahváčem. To je bohužel častý omyl. Závislost na alkoholu se totiž definuje pomocí množství vypitého alkoholu, ale také s ohledem na důvody, pro které dotyčný pije.
Tenká hranice vedoucí k závislosti
Podle většiny adiktologů neexistuje zdravé pití alkoholu, existuje pouze „nízkorizikové“ nebo „vysoceriziková“ konzumace alkoholu, přičemž Světová zdravotnická organizace považuje za hranici 3 dcl vína u mužů denně, u žen pak polovinu tohoto množství. Kromě toho také záleží, proč dotyčný pije. Je to při posezení s přáteli? Při romantické večeři s partnerkou? Nebo naopak si tím dodává kuráž před důležitou schůzkou? Nebo snad jedinec pije kvůli stresu, samotě, hádkám s partnerem nebo kvůli nespavosti? V těchto případech, stejně jako ve chvíli, kdy má dotyčný sníženou sebekontrolu nebo se u něj zvyšuje tolerance na alkohol, by měl vyhledat odbornou pomoc.
Včasná léčba je rychlá
Při včasném uvědomění si problému probíhá léčba alkoholismu poměrně rychle. V současné době není jedinou metodou léčba v protialkoholní léčebně, ale existuje terapie tzv. kontrolované konzumace, kdy ještě závislost není plně rozvinutá a lze odstranit psychologické spouštěče nadměrného pití alkoholu. V každém případě je nutná psychoterapeutická léčba, která se zaměřuje na posílení sebekontroly a pochopení psychologických příčin přílišné konzumace alkoholu. Non-abstinentní léčba může být podpořena farmakologickou léčbou včetně předepsání tzv. anticravingových léků pro znemožnění silné intoxikace a nastavení takzvané „záklopky“.
Foto: Adicare
