Chcete něco sdělit svému okolí?
Názor na dění ve vašem městě, zprávy z vašeho regionu, pozvánku na vaší akci...
Psát do Domácích novin může úplně každý
>>> Přidat článek <<<

Pro děti sportovních legend platí jiná měřítka. Být dobrý je málo

16.10.2018
Být pětkrát na pátém místě ve Velké pardubické, co by za to někteří žokejové dali. Ne však Josef Váňa mladší, který opět dosáhl tohoto umístění na letošním největším dostihovém svátku v České republice, který se konal před dvěma dny. Nadále se mu tak nedaří aspoň zčásti vystoupit ze stínu svého otce. Přitom letos měl velkou příležitost dosáhnout alespoň na medailové umístění, protože jel s loňským vítězem No Time To Lose.
Je však pravda, že jeho otec nasadil ve své kariéře (v 67 letech ještě neukončené!) vysokou laťku. Má osm prvenství jako jezdec a deset jako trenér.
Tak snad za rok. Vždyť je jeho synovi teprve 35 let.

Ze stínu svého otce už nikdy pravděpodobně nevystoupí ani Vladimír Růžička mladší. Sice hraje pravidelně českou extraligu a získal v ní pět medailí, z toho jednou zlato, ale jeho otec působil v NHL a hlavně byl kapitán nagánského zázraku před dvaceti lety.
Růžička mladší reprezentoval naší republiku jen v mládežnických výběrech. Nezbývá mu tak s trochou nadsázky nic jiného, než se stát trenérem a v této branži se pokusit překonat svého hvězdného otce. I když i zde Vladimír Růžička starší dosáhl úspěchů, které se těžko překonávají. Dvakrát přivedl reprezentační A-tým k titulu mistra světa a se Slavií získal dvakrát zlato, třikrát stříbro a ještě navrch přivedl pražský tým ke dvěma třetím místům. Jeho syn má tedy co dělat...

"Honza není člověk, Honza je bůh", skandovali sparťanští fanoušci na legendárního Jana Bergra v osmdesátých letech. Tento famózní technik však byl kromě fotbalového nadání "skvělý" i v pití alkoholu, což ho přivedlo až do léčebny. Nic to nemění na tom, že byl ve své době velmi žádaný hráč, zájem o něj měl i Real Madrid. Avšak za komunistů nebylo snadné přestupovat do zahraničí, navíc Bergerovi se ani moc nechtělo...
Jeho syn Tomáš sice hrál nejvyšší soutěž za Duklu, Plzeň a Bohemians, ale miláčkem davů se nestal. A ve 33 letech už se ani tak nestane. Avšak na druhou stranu je v něčem lepší než otec, nepropadl démonu alkoholu.

Být synem slavného otce není lehké. Avšak ani dcerou slavné matky. Ale třeba další generace už své mimořádně úspěšné rodiče překoná. Možná za několik let se o to bude snažit Šebrle junior či Rosický junior.

Aktuálně v ČR